Med je jednou z nejstarších potravin. Používá se už po tisíce let jako přírodní lék
a prostředek ke zkrášlování i k jídlu a pití. Říká se mu tekuté zlato, zlatý elixír nebo dar bohů. Člověk už po staletí sbírá med, vychutnává jeho příjemnou sladkou chuť a žasne
nad jeho léčivými vlastnostmi. Jeho spotřeba je celosvětově stále na velmi vysoké úrovni.
Kromě využití v kuchyni do pokrmů a nápojů je med uznáván jako antiseptický
a antibakteriální prostředek, a proto se používá v přírodním léčitelství při různých zdravotních obtížích.
Med vzniká v úlu složitým procesem, při němž se nektar proměňuje v onu hustou zlatavou tekutinu. Vytrácí se vlhkost a jednotlivé buňky plástve jsou uzavřeny voskem, který med chrání. Proměna nektaru v med začíná už za letu včely. K nektaru se přidávají různé enzymy, nejpozoruhodnější z nich je invertáza. Ta rozkládá sacharózu obsaženou v nektaru na glukózu a fruktózu. Po návratu do úlu včela částečně zpracovaný nektar předá z medného váčku čekajícím dělnicím. Ty ho přidáním dalších enzymů dále zpracují, a pak šťávu uloží do prázdných buněk plodového hnízda.
