V knize Přísloví je zapsáno, co král Šalamoun prohlásil o medu:
„Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.“
To, že med chutnal už starověkému králi, o kterém se tvrdí, že byl nejmoudřejším muže světa, jen potvrzuje, jak je konzumace medu prospěšná. Co je ale med? Složení jednotlivých typů medu se podstatně liší. Každý med je především vysoce koncentrovaný cukerný roztok. Hlavními typy cukru v medu (asi 85 % přítomné pevné složky) je fruktóza a glukóza, tedy dva jednoduché cukry, ale také malé množství až 22 složitých cukrů včetně sacharózy.
Specifické složení medu závisí nejvíce na směsi květů navštívených včelami, kde sbíraly sladinu. Liší se podle lokality, období, sezony i jednotlivých včelstev. Třebaže se obecně soudí, že med má zlatavou barvu, existuje mnoho různých odstínů. Může být i tak světlý, že je téměř bílý, anebo naopak tmavý jako mahagonové dřevo. Skupenství , se kterým se můžete u medu setkat, je „zcukernatění“ (krystalizace). Medu existují tisíce různých typů. Akátový med je vůči krystalizaci velmi odolný, a to právě kvůli vysokému obsahu fruktózy. Naopak řepkový med, v němž glukóza převládá, krystalizuje velmi rychle.
Krystalizace je zárukou kvality a pravosti medu. Opětovného ztekutění medu docílíme zahřátím na 45-50°C v kilogramovém balení cca na 2 hodiny.